Dějiny obce jsou pevně spojeny s historií račického panství. První zmínka o Ježkovicích pochází z 13. prosince 1375. Litomyšlský biskup Albert ze Šternberka a jeho příbuzný Petr ze Šternberka ve dvou listinách dosvědčují, že budou respektovat výrok soudu, který Albertovi ukládal převést račické panství (hrad a ves Račice, vsi Drnovice, Pístovice, Sokolí, Ježkovice a Nosálovice) na Petra ze Šternberka. O rok později byl převod majetku zaznamenán i do Moravských zemských desk. Roku 1399 prodává Markvart ze Šternberka račické panství i s Ježkovicemi Petrovi Plumlovskému z Kravař. Po smrti Petrova syna Jiřího z Kravař roku 1466 vymírá rod pánů z Kravař po meči a podle cedulí dílčích dochází k rozdělení kravařského majetku mezi Jiříkovy dcery Ludmilu, Kunku, Johanku a Alžbětu. Račické panství získává Kunka z Kravař, po které majetek včetně Ježkovic přechází na jejího manžela Václava z Boskovic. Roku 1510 odkázala račické panství Ladislavovi z Boskovic a jeho synu Kryštofovi.